Jedna z častých otázek, kterou dostávám od známých lidí doma v Čechách, je, jestli mi v Dubaji nechybí příroda. A já si vždycky říkám: “A poušť snad není příroda?”
Jo, vím jak to lidi myslí. Oni myslí tu naší českou přírodu. Lesy, louky a zeleň obecně… Tak jasně, že to tady v Dubaji nemáme a tak nějak mi to asi i chybí, ale tenhle nekonečnej písek má taky svoje kouzlo.
Do pouště jezdíme už od našich dubajských začátků a jsou to naše nejoblíbenější výlety. Vlastně úplně prvně jsme byli v poušti pro písek do synova pískoviště.
Když jsme se nastěhovali, kupovali jsme mu tady v jednom hračkářství plastové pískoviště na dvorek a pan prodavač nám nabízel, jestli si do něj chceme koupit i pytle s pískem. Můj muž se začal smát a říkal: “Kupovat v Dubaji písek??!!
Rozhodli jsme se, že zajedeme za Dubaj nabrat trochu písku do pískoviště a při tý příležitosti jsme propadli kouzlu pouště.
Vlastně člověk je z Čech zvyklej mít všude kolem silnic zeleň. Ale tady, jakmile vyjedete z Dubaje, vidíte všude jen písek, vyprahlou krajinu a sem tam nějakej keřík. Dneska mi to přijde normální, už jsem si na to zvykla, ale po přestěhování sem to byl celkem šok.
Buřty v poušti
Ani nevím, kdy přesně jsme s tímhle nápadem začali, ale hrdě prohlašuju, že “buřty v poušti”jsou specialita naší rodiny.
Nevím, jestli někdo z Čechů a Slováků, který taky žijou v Emirátech jako my, jezdí do pouště opékat buřty. Na výlety do pouště tu samozřejmě jezdí i ostatní, ale jestlipak si s sebou taky vozí český špekáčky, plnotučnou hořčici a chléb Šumava?:)
Obvykle na buřty do pouště vyrážíme buď sami s dětma nebo i s návštěvama, který k nám do Dubaje přijedou. A všem se tenhle zážitek vždycky neskutečně líbí.
V Dubaji všechny super zážitky stojí dost často spoustu peněz. Tohle je v podstatě zadarmo, a přesto k nezaplacení. Snažíme se děti brát do přírody, a to, že není zelená, přece nevadí. I poušť je příroda.
To ticho, jen duny s přesýpajícím se pískem, praskání ohně a západ slunce. Teda, počkat! To ticho vlastně škrtám, protože nám ho většinou narušujou naše děti, který piští a dovádí v dunách. A právě ty tohle pouštní dobrodružství milujou nejvíc.
Do pouště v jakémkoliv stavu – v jinym, i v tom kojícím.:)
Jedno vím určitě. Až se jednou vrátíme z Dubaje domů do Čech, tyhle pouštní výlety nám budou všem chybět…
Máš pravdu treba sa prispôsobiť a brať tú prírodu, ktorá je v danej krajine. Inak fakt kupovať si v Dubaji piesok no ten predavač si to asi úplne nepremyslel alebo sa domnieval, že vám to nedôjde. Opekačky milujem, ale opekať v horúcom počasí si predstaviť neviem, hlavne takto v púšti. Avšak možno je to celkom normálne len som to ešte nezažila.
Janko, my taky ale nejezdíme do pouště, když je vedro. Jezdíme nejčastěji od konce pod zimu do začátku jara, kdy je teplota v pohodě.:)