OMÁN

Tak konečně! Viděli jsme Omán. Plánovali jsme se tam podívat od tý doby, co jsme se před lety přestěhovali do Dubaje, ale nějak na to pořád nebyl čas a hlavně ta pravá příležitost. Až minulý víkend pro to byla vznikla příznivá hvězdná konstelace. Rozuměj – můj muž měl dovolenou, děti měly k víkendu den volna navíc a hlavně – bylo perfektní počasí. Takže jsme toho využili, zapakovali se, naložili všechno do auta a vyrazili jsme se podívat k našim arabským sousedům. Navigace ukazuje trasu Dubaj – Maskat (hlavní město Ománu) jako pět hodin cesty autem. Vzhledem k menšímu zádrhelu na hranicích a zastávkách po cestě jsme dorazili na místo skoro po osmi hodinách. Dvě noci jsme strávili v Maskatu, jednu noc jsme přespávali ve městě Nizwa.

Od Ománu jsme neměli v podstatě žádný velký očekávání, takže jsme byli velmi mile překvapení, jak nádherná je to země. Pokud někdo řekne Omán, vybavím si z naší cesty hlavně hory. Ale ne plné lesů a zeleně, ale holé, skalnaté masivy. Člověk si připadá vedle těch gigantů jako mravenec. Ale to neznamená, že by to byla jen nudná monotónní šeď. Hory byly pokaždé trochu jinak zabarvené – od světle béžových odstínů, přes sytě terakotovou, až po tmavě hnědou barvu. A všudypřítomné kameny, kameny a zase kameny. Někde obrovské balvany velké jako dům, jinde malé křehké, lámavé slídy. Krajina Ománu, kterou jsme na naší cestě viděli, byla pustá, nehostinná a drsná. Život v minulých dobách tam určitě nebyl jednoduchý. Ale i to je příroda a i to patří ke krásám naší planety. Dech beroucí skalnaté masivy, které budí respekt. Nádhera. Bylo to prostě zase něco jiného než příroda v Emirátech, o Čechách ani nemluvě.

Bylo moc fajn rozšířit si obzory, vidět zase jiný kus světa a jiný styl života. I děti byly z výletu nadšené a těch 1400 km, které jsme za 3,5 dne najeli, dali oba dva (8 a 4 roky) úplně bez problémů. Jsou to parťáci a je na nich vidět, že je cestování baví a rádi zkoumají nové věci.

Během naší cesty jsme navštívili Mascat, Wadi Tiwi, Bimmham Sinkhole, horu Jabal Shams a staré ománské město Nizwa, kde je i středověká pevnost.

Co se týká bezpečnosti a místních lidí, neměli jsme za celou dobu žádný problém. Ománci k nám všude byli velmi milí a ochotní, zdravili nás a zajímali se, z jaké země pocházíme. Někteří mluvili perfektní angličtinou, jiní nemluvili anglicky skoro vůbec. I tak jsme se vždycky nějak dorozuměli. Omán je zatím turisticky málo dotčený, takže žádná masová turistika jako v Dubaji. A je tam levno. Za cenu dvou kafí v Dubaji jsme v Ománu dostali velký oběd i s pitím pro celou rodinu.

Co mě mile překvapilo, byla relativní čistota. Omán na nás nepůsobil jako špinavá díra. Na místním trhu v Nizwě mě taky mile překvapili prodavači v obchůdcích, kteří na rozdíl od jiných arabských zemí nebyli vlezlí a otravní a nenutili člověku svoje zboží, což úplně nesnáším. Všude jsme se cítili bezpečně. Žádný pocit, že bychom v zemi nebyli vítáni. Co se týká oblečení, měla jsem na sobě vždycky něco, co zahalovalo ramena a kolena, takže delší šaty nebo sukni s volnou košilí. V horách potom slim kalhoty a bundu. Neměla jsem za celou dobu pocit, že by na mě místní ženy, ač samy zahalené, kvůli oblečení nějak nevraživě koukaly. Spíš naopak, budili jsme u lokálců zvídavost a úsměv na tváři. Taky mě pobavilo jejich časté překvapení nad tím, že máme pouze dvě děti. To je na místní poměry velmi malá rodina. Jeden bezzubý Ománec se nám chlubil tím, že má čtyři manželky.:)

A ománská infrastruktura? To bylo asi největší překvapení celého našeho výletu. Stovky kilometrů dálnic s perfektním povrchem, dost často vedoucích skrz hory, takže výstavba rozhodně lehká nebyla. Klobouk dolů!

Závěrem musím říct, že Omán byl pro nás opravdu příjemný zážitek a zpestření. Určitě by se tam dalo navštívit víc zajímavých míst, ale měli jsme jen prodloužený víkend a nemohli jsme se zdržet dýl. I tak jsme si to všichni užili. I když jedno mínus jsem na Ománu přece jen našla – za celou dobu pobytu jsme neměli ani kapku alkoholu. V Ománu totiž, na rozdíl od Dubaje, neseženete alkohol ani na hotelu. A po celodenním vejletění by sklenička vína fakt bodla. Holt byla až doma a o to víc zasloužená.:)

2 komentáře

  • Bruni napsal:

    Dobrý den,
    Váš blog mě nabíjí energií a velmi ráda si v Něm vždy počtu. Tento článek mě potěšil, že je to zas o fous něco jiného než Dubaj. A teda je až s podivem, jak je to skutečně čistá lokalita. Netuším, jak mimo hlavní město ale toto je špica. Arabské země jsem poznala pouze z té Africké strany a tedy katastrofa 😀 Věřím, že Vaše děti si tyto zážitky ponesou celý život v srdci a budou z nich čerpat energii. Přeji mnoho úspěchů v dalším cestách 🙂
    Bruni

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *