ŽIVOT V DUBAJI: STĚHOVÁNÍ (ANO, UŽ ZASE)

Jó, přátelé, už je to tu zas. Táhnem naší maringotku dál. Hned na začátku článku bych ještě ráda upřesnila, že se nestěhujeme domů do Čech (ne, ještě ne), ale opět z jedné části Dubaje do druhé. Když totiž máte v Dubaji ubytování, který vám poskytuje zaměstnavatel, máte výhodu, že nemusíte platit nájem. Ale zároveň, pokud vám zaměstnavatel oznámí, že se musíte stěhovat, protože končí smlouvu s pronajímatelem bydlení, nezbývá vám nic jinýho, než sbalit si svý saky paky a posunout se o dům dál.

Na jedný straně je to super nedostávat složenky za nájemný a nestarat se o spotřebu elektřiny. Na druhou stranu člověk musí skákat jak někdo jinej píská. A to s celou rodinou. Takže tohle bude naše třetí (a poslední!!) štace tady v Dubaji. Poslední říkám s naprostou jistotou. Další stěhování už bude jedině domů. Už toho bylo přece jenom dost.

Možná se ptáte, kdy jsme se tady stěhovali naposledy. Budou to za měsíc přesně dva roky. Psala jsem o tom článek, mrkněte TADY. Ještě jsme ani nepověsili všechny obrazy z toho předchozího stěhování. Ten největší a nejtěžší obraz, kterej jsme měli pověšenej v ložnici v našem prvním domě, leží pořád opřenej a zabalenej v bublinkový folii u naší postele. Za dva roky nějak nebyl čas a ani chuť ho pověsit. No, už nemá ani cenu ho vybalovat, přesune se o ložnici dál.

Vlastně se s tím ani nijak nestresuju. Jsem smířená. Beru to pozitivně a musim říct, že se na nový bydlení už docela těším. Mám nějaký představy jak ještě doladit interiér v novym domě, a to jsou přece jenom příjemný starosti. Na rozdíl od našich dvou předchozích domů, bude ten třetí úplně novej a taky o dost klidnější. Na to se těšíme nejvíc, protože vzhledem k rychlosti, se kterou se tady v Dubaji staví, tady naše čtvrť začíná připomínat motorest na “déjedničce”. Novej dům je od silnice naštěstí dál. Bude to sice znamenat, že děti budou muset změnit školku a školu, ale nedá se nic jinýho dělat. Synovi jsme slíbili, že bude mít vlastní pokojíček a dceři se zase líbí hřiště hned za domem. Děti je potřeba motivovat.:) Ale o ně strach nemám. Jsou to oba dva světáci. Za svoje krátký dětský životy už toho s náma naharcovali až dost. A hlavně, je to o něčem jinym. Domov je tam, kde je láska, pohoda a voňavá bábovka. Jo a taky wifina.:)

Tak teda akce “Kulový blesk” vypukne příští týden. Jinak pro představu, nestěhujeme se jenom my, ale s námi ještě dalších asi dvěstětřicet (ano, dvěstětřicet!) domů s rodinama z našeho compoundu, který postihl ten samej osud. Nestěhujeme se všichni naráz naštěstí, ale v rozmezí pár týdnů. I tak je to velká akce. Asi jak řekl doktor Drahota alias Rudolf Hrušínský v již zmiňovanym filmu Kulový blesk: “Bude to největší akce v dějinách stěhování.” A cikán Fazekaš na to: “Jakýpak s tim cavyky. My se prostě sbalíme a jdeme, viď, Eržiko.” Jo, přesně tak. My se prostě sbalíme a jdeme. Ale už je to fakt naposled!!

3 Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *